Inspirované modlitby na setkání IHOP dne 7.11.2011
Povolávám Boží armádu, do zbraně, sešikujte se, je čas boje. Již brzy a ozve se hlas Beránkův, vydá řev Lev z Judy.
**********
Povolávám církev do světla, zde se tvé jho sesmekne jako po oleji. Povolávám tě do laskavého, uzdravujícího světla mé pravdy. Lámu prokletí lidské kontroly, pojď do mého světla, zde s tebe svléknu starý a obnošený šat, zde tě obmyji čistou vodou, zde tě obléknu rouchem veselí a nasadím královskou korunu.
Povolávám tě do světla, ještě jsi na cestě, ještě jsi zemdlená, špinavá, v otrhaných šatech, ale já tě miluji. Ještě klesáš a padáš únavou, ale já se raduji z tvého rozhodnutí přijít do mé blízkosti. Spěchej ke mně, utíkej od poskvrny světa, odděl se od skály tohoto věku (času oslavování člověka a spoléhání na jeho schopnosti), k níž se tisknou národy. Já jsem skála věků, na mně zbuduj svůj život a bude nepohnutelný.
**********
Vidění, které jsem přijal při chvalách a modlitbách za Boží déšť:
Viděl jsem skalní příkrov či převis a lidi, jak se tlačí ke skále a snaží se skrýt pod tímto převisem. Jednotlivci však odcházeli zpod tohoto příkrovu na volné prostranství, modlili se za déšť, byli plní víry, radostného očekávání, propukali v hlahol a jásot, dávali se spontánně do tance a znovu se úpěnlivě modlili. Pak přišel déšť. Všiml jsem si, že na prostranství už nebyli jednotlivci, ale skupina lidí, spolupracující, mající společný cíl. Viděl jsem, že mají nadpřirozeně dlouhé ruce, které dosahují až k mrakům, jež se nad volným prostranstvím mezitím zformovaly. Modlíce se, začali tento obrovský bouřkový mrak svýma rukama posouvat nad převis. Z mraku vyšlehl blesk a udeřil do převisu. Ten se v mžiku rozpadl na mnoho kusů skály, které začaly padat dolů. Nikdo však nebyl zasažen, ani zraněn. Déšť přišel i na lidi, kteří se snažili pod tímto převisem dříve schovávat. Pak vyšlehl další blesk a rozmetal skálu, ke které se lidé pod převisem dříve tiskli. Po skále nezůstaly žádné stopy, jen volná krajina, a celé toto otevřené a prostorné místo bylo zaplaveno vodou deště.
Výklad:
Toto vidění se týká církve.
Skála v tomto vidění je obrazem lidského zpodobení "Skály věků", v jejímž stínu se někteří věřící snaží skrýt. Je to však modlářství, povyšování lidského porozumění Boha nad zjevení Písma.
Jednotlivci vycházející zpod skály na volné prostranství jsou věřící, kteří zavrhli lidské předsudky, zbavili se jha lidské kontroly, vstoupili do svobody Božích synů a dcer a zamilovali si ji. Navíc milují církev, svou zemi a touží po probuzení, obnově, zjevení Boží slávy v mocné přítomnosti Ducha svatého a horlivě se za tuto změnu modlí. Jejich modlitby přinášejí proměnu duchovní reality církve. Zakusí nové pomazání Ducha svatého a vyzbrojeni dosud nepoznanou mocí s výsosti povedou duchovní boj s duchem humanismu (svévolí) a kontroly (zákonictví, manipulace, čarodějnictví).
Převis zdánlivě poskytuje ochranu, vyvolává však falešný pocit jistoty či bezpečí. Působí jako střecha, jeví se jako správná duchovní autorita odpovědného vedení církve, ve skutečnosti je to svět zla falešného učení a lidské kontroly. Je to zábrana působení Ducha svatého. Tato překážka bude rozbita na kusy mocí přicházejícího světla - mocí Ducha svatého usvědčujícího ze hříchu. Na osvobozené věřící, kteří se dříve skrývali pod skalním příkrovem, přijde Duch svatý, budou v něm pokřtěni. Skrze moc lásky k objevené pravdě se tito věřící odvrátí od této pseudoskály a odstoupí od ní - odmítnou lidské učení a otroctví lidské kontroly a svůj život založí na zjevené pravdě Božího slova. V ten okamžik budou démonské mocnosti odděleny od zdroje své síly a bude na nich vykonán Boží soud jako odpověď na modlitby jednomyslné církve.
Otevřené prostranství zaplavované vodou deště je církev, která se cele otevřela působení Ducha svatého, poddala se tedy plně Kristu, svému Pánu.
Milan Chotaš
Žádné komentáře:
Okomentovat