Proroctví: Rostoucí bezzákonnost a obnova služebností v církvi v ČR

Vidění ze dne 21. dubna 2010, které jsem přijal jako sled obrazů, a výklad, který jsem přijal jako plynoucí proud slov podobný mluvení v jazycích či výkladu jazyků. Proroctví i výklad jsem dále zkoumal a doplnil v oblasti výkladu ve dnech 20.-23. prosince 2010.

V samotném vidění i pasáži výkladu se objevuje mnoho různých symbolů. Mým cílem nebylo vysvětlit každý detail každého z nich, nýbrž zaměřit se na základní poselství a v Boží čas přetlumočit církvi konkrétní skutky, k nimž nás Hospodin skrze toto poselství vybízí. Celé toto proroctví přináším Pánu na modlitbách od roku 2010 a jsem rozhodnut v tom pokračovat i nadále až do okamžiku jeho naplnění.

Vidění:

Měl jsem vidění mapy České republiky. ČR se před mýma očima otevřela, jako by se rozepnul zip od západu k východu. Náhle jsem uviděl svou ruku, jak se zanořila do země v místě, kde byla mapa odkrytá. Když jsem svou ruku vztáhl zpět, všiml jsem si, že na ní ulpělo mnoho nečistoty. Ruka byla u konečků prstů žlutá, žlutá přecházela v oblasti dlaně v hnědou a u zápěstí byla černá. Pak jsem začal zpod mapy vyhrabávat hlínu a nečistotu, až jsem se dostal ke dřevěné desce či trámu. V duchu jsem vnímal, že je to dřevo kříže, který se rozprostírá pod celou Českou republikou.

Jiná ruka mi podala hřeby a já je zatloukal po desíti centimetrech od západu k východu. Celá ČR měla asi 50 cm. Poslední hřeb byl v okolí Ostravy.

Pak jsem slyšel hlas, který říkal: „Vytáhni hřeby.“ Vzal jsem kleště a hřeby vytáhl. Z každého otvoru po hřebu vytryskl pramen, jen čtvrtý pramen byl velice mdlý. Voda z ostatních pramenů však prýštila a celou ČR pokryla vodní plocha. To vše se stále dělo jakoby pod povrchem ČR. Ze čtvrtého pramene vytékala červená látka připomínající krev, ale krev to nebyla. Ve vodě se začínal objevovat život, ale kamkoli se dostala červená látka, život umíral.

Hlas mi řekl: „Vezmi hřeb a ucpi čtvrtý otvor.“ Udělal jsem to a hle, červená látka se ve vodě rozptýlila. Dokonce se objevila ryba, která tuto látku pojídala a celou vodní plochu vyčistila.

Hlas mi řekl: „Posaď se zde na této hoře.“ Posadil jsem se severovýchodně od druhého pramene a severozápadně od třetího pramene. Náhle jsem měl nohy v záplavě žlutého hmyzu, jakýchsi červů. Tento hmyz vylučoval žlutou látku, která odporně páchla. Pak jsem uviděl chameleóna, který tyto červi požíral. Na místě zbaveném červů začala mazlavá žlutá látka vysychat a hnědnout, až se vytvořila krusta. Tato krusta měla barvu dřeva, ale byla to pouze tenká vrstva zhnědlé, původně žluté mazlavé látky.

Pak přišli lidé, sbírali úlomky skutečného dřeva, vršili je na malé hranice a spalovali je. Radovali se pokaždé, když místo vyčistili od dřevěných úlomků. Popel spáleného dřeva se mísil s ohořelou hnědou krustou a měl náhle barvu sazí.

Pak se objevili ptáci velikosti jeřába. Měli dlouhý a ostrý zobák. Propichovali jím hnědou krustu i tuhnoucí žlutou látku. Jakmile okusili tuto žlutou látku, jejich chování se změnilo. Začali klovat jako smyslů zbavení a dříve či později se jejich zobák zabodl do skutečného dřeva, do dřeva kříže. Nemohli jej vytáhnout a vyhladověli. Při posledním pokusu uvolnit zobák se nohama odlepili od země a vzepřeli se na svém zobáku. V ten okamžik se však přihnal vítr, který jejich tělo roztočil; jejich zobák pracoval podobně jako vrut, ptáci se otáčeli kolem dokola a začali se postupně zanořovat, až zcela zmizeli v těle kříže. Dřevo kříže je pohltilo, ale na povrchu zůstaly malé otvory. Tyto otvory byly mnohem menší než otvory po hřebech, ovšem v místech, kde byla vysoká koncentrace těchto otvorů, se dřevo začalo drolit a nepřirozeně šedivět. Jeho vrchní struktura byla narušena.

Náhle se objevil hoblík a jedním pohybem bylo poškozené dřevo odstraněno.

Výklad:

Hle, vyložím ti, co toto vidění znamená. Dávám ti moc hledět k srdci tohoto národa. Budeš rozumět každému hnutí mysli a rozsuzovat každou pohnutku duše svého lidu.

Žlutí červi, podobající se housenkám, ovšem s nohama jako mravenci, jsou lživí duchové, démoni lži a lži samotné. Mají pracovitost a vytrvalost mravenců, ale ne jejich sílu. Duchové lži svádějí lidi ke lži a nebo je zcela ovládnou, takže lidé nemohou jinak, než lhát. (Srovnej Oz 5:4 – Duch smilstva byl v nich a nemohli jinak, než smilnit, to jest uctívat cizí božstva.)

Zapáchající žlutá mazlavá látka představuje život ve lži. Je to démonský produkt (výměšek) v životě člověka, který lži uvěří. Zápach je způsoben nečistými duchy a také lží samotnou. Žlutá barva je barva hnisu a nečistoty (Srovnej Ž 38:6 – hnisající a zapáchající rána způsobena lidským bláznovstvím). Mazlavá lepící látka znečišťuje, ulpívá na člověku. Narozdíl od pravdy (Slova), která jako čistá voda smývá nečistotu (Srovnej Ef 5:26).

Chameleón, nebo spíše ještěrka podobající se chameleónovi, je lidská spravedlnost. Na první pohled nemotorná, ovšem překvapivě mrštná, neuchopitelná, z ruky se vysmekávající a také klamavá a maskující se, v mžiku jazykem (to jest výrokem soudu, soudním rozhodnutím) zasahující neobratnou, nechráněnou a snadno dostupnou kořist. Do určité míry lži potírá (chameleón požírá červi), ale nedokáže proměnit či odstranit život ve lži (zapáchající žlutou mazlavou látku). Vyvolává dojem, že napravuje život ve lži tím, že ustavuje spravedlnost, která připomíná spravedlnost kříže, je to však pouhá imitace - hnědá krusta měla barvu podobnou barvě dřeva.

Kousky skutečného dřeva jsou živí svědkové ukazující na svůj původ - vycházejí z Boží spravedlnosti, ze spravedlnosti kříže. Jsou to morálka opírající se o Boží přikázání, mezilidské vztahy vyzařující milosrdenství, úctu a respekt k druhému člověku, pokora vůči zemi, půdě a veškerému stvoření, zákony, pravidla a ustanovení v souladu s Boží dobrou a dokonalou vůlí.

Lidé zakládající ohně jsou hlasatelé pokroku, evoluce a lidských schopností – nového lidského společenství oproštěného od Boha. Objevují se hned po zásahu lidské spravedlnosti. Rychle využívají nového stavu věcí, aby dokonali očistu od, jak říkají „svazujících a člověku nepřátelských zbytků temné minulosti“. Hledají kousky dřeva kříže, pálí je a spokojeně hledí na popel, který je v jejich očích černý jako popel spalovaných fosilií. Dřevo kříže je pro ně dřevo dávné minulosti. Poselství milosti a vykoupení skrze kříž nemá v jejich světonázoru místo; je zastaralé, překonané a nyní již naprosto irelevantní.

Ptáci velikosti jeřába jsou nepřátelé zákonnosti, dokonce i té lidské. Opovrhují každým pravidlem i ustanovením. Jsou to pyšní rouhači prohlašující se za bohy. Jsou to zvěstovatelé nových pořádků, rozvolněných vztahů, propagátoři homosexuality a podobných zvráceností. Jsou to lidé s ocejchovaným svědomím, nenávidící Boha, posmívající se Kristu a církvi, snažící se všemožnými prostředky a za jakoukoli cenu eliminovat jejich poselství a vliv (Srovnej Ž 2:3 – ptáci jsou věštecké hlasy rádců a králové země jim naslouchají). Budou ve svém chování stále agresivnější. Oklamáni lží a zaslepeni nenávistí ke Kristu budou chtít rozbít dřevo kříže. Bůh to však nedopustí a skoncuje s nimi jako s Érem či Ónanem (Gn 38:7,10) – vymaže je i památku na ně z povrchu země.

Porušená vnější struktura dřeva a jeho nepřirozené šedivění a drolení se je zapříčiněno divokým napadáním kříže těmito posměvači a hlasateli bezzákonnosti. Výsledky jejich hysterického běsnění jsou patrny zvláště na místech jejich velké koncentrace. Kvůli nim se lidé budou posmívat kříži a budou jím pohrdat. Dokonce i věřící budou pochybovat o pevnosti a neporušenosti kříže; mělcí křesťané hledící na vnější věci budou mít problém uvěřit svému odpuštění a vykoupení. Proto se rozmohlo / rozmůže zákonictví a jen částečka Božího lidu rozumí / porozumí milosti.

Hoblík je ostré Boží slovo tesaře z Nazaretu, zdravé učení Ježíše Krista, které zasáhne církev s velkou razancí a nekompromisně odstraní zlehčování kříže, znevažování podstaty lidského vykoupení.

Také ti ukáži, co se stane se čtvrtým sborem a jaké je tajemství té červené látky. Pět hřebů je pět pravd evangelia a také pět sborů, které ponesou tyto hodnoty; je to také pět služebností (Ef 4:11), které budou v moci rozhojněny na těchto místech. 

Služba apoštola
Hle, první sbor, který není, ale bude.

Služba proroka
Druhý sbor, který již mluví za Boha, ale jehož hlas se mocně rozezvučí.

Služba evangelisty
Třetí sbor se rodí v bolestech.

Služba pastýře
Čtvrtý sbor krvácí, ale ne skutečnou krví.

Služba učitele
Pátý sbor - Hospodinova chlouba.

Hle, první sbor, místo Božího života. Druhý sbor jako světlo svítící do temnot. Třetí sbor, nová cesta. Čtvrtý sbor, pokoj, ale žádný pokoj není. Pátý sbor, pravda nepohnutelná.

Kdo to chce přijmout, druhý sbor je spojen s Prahou a pátý sbor s Ostravou. Třetí sbor spadá do oblasti Pardubic či Hradce Králové.

První a čtvrtý sbor je také spojen s konkrétním místem (oblastí či krajem), ovšem pouze dočasně. Je to Boží znamení pro tuto dobu. U prvního sboru je to znamení Božího počátku, u čtvrtého sboru je to znamení Božího soudu.

Prvotina apoštolské služby vyraší v západních Čechách. Narozdíl od nadsborové služby duchovně starších a vyzrálejších vedoucích, která již v různé míře funguje v jednotlivých denominacích a církvích po celé zemi, se tato však bude projevovat plností znamení a znaků Božího apoštolství. O úřadu apoštola se již nebude mluvit ledabyle, tento termín znovu získá svůj pravý biblický význam. Po tomto znamení Božího počátku se apoštolská služba ve svém působení rozšíří po celé zemi.

Čtvrtý sbor bude Pán soudit před zraky celé církve – to je ten pokyn ucpat čtvrtý otvor. Hle, pastýři, kteří krvácejí za své ovce, ale jejich krev neteče. Nikdo nemá větší lásku než ten, kdo pokládá svůj život za své přátele. Kdo ale pokládá svůj život za ovce? Moji pastýři sedí v kruhu a hrají v kostky, neboť je nikdo nezaměstná. Hle, jeden pastýř se zvedl a vyšel z místnosti, aby ovce pohladil. Správce ovcí jej však okřikl. Jiný pastýř to zaslechl a odešel. Další pastýř rozpačitě postával mezi dveřmi. Zase jiný začal pochybovat, zda se nemá věnovat jinému řemeslu. I rozhněval se Pán a správce pokořil, povolal zpět své pastýře a ovce mezi ně rozdělil. Správce odešel a nebylo pro něj místo. Tak je to se sborem, který nepečuje o své ovce.

Tajemství červené látky je toto – veliká oběť v očích člověka, která má ovšem před Bohem malou cenu. To, co vypadá jako krev, je tiskařská barva. Celý sbor byl vyzdoben nálepkami programů. Lidský pot, snažení a úmorná práce mající podobu oběti, avšak naprosto marné, neboť nevyrostla z poslušnosti a následování Krista. Je to cizí oheň, plamen lidské horlivosti, který popouzí Hospodina k hněvu.

Čtvrtý sbor však nebude jediný, na nějž dopadne Boží soud. Pán se ujme zanedbaných, vyhladovělých, odehnaných a zastrašovaných ovcí. Hle, pastýři podle Božího srdce, kterým Pán svěří svá stáda. To, co bylo bolestí české církve, stane se její předností.

Jako Bůh nastrojil rybu, aby spolkla neposlušného Jonáše a zbavila ho vzdoru a svévole, tak pochází od Hospodina i tato ryba požírající červenou látku. Jméno ryby je „Milost“. Milost Pána zachrání Boží ovce od tělesné „služby“ svévolných pastýřů, která místo aby Boží život rozhojňovala, jej ničí a zabíjí. Očišťující milost se mocně projeví napříč celou církví. Pán zná srdce, která si milost zamilovala - pravé pastýře přinášející milost a pravdu.

Proč Bůh poslal toto slovo?
Přicházejí věci, které Bůh předzvěděl. Oznamuje je předem a naplní je. Povzbuzuje svaté, věrné, poslušné a na Boha spoléhajících křesťany, aby ve světě ležícím pod mocí zlého nepropadali skepsi, malomyslnosti, pochybnostem či dokonce nevěře. Ti, kdo škodí evangeliu, budou škodit dál, budou postupovat stále k horšímu. Špinaví zůstanou ve své nečistotě a ještě více se ušpiní. Spravedlnost svatých však vzejde jako jasné světlo, budou dále konat spravedlnost a dále se budou posvěcovat. Kde se rozhojní hřích, nadmíru se rozhojní také milost.

K jakým konkrétním skutkům nás Bůh dnes vybízí?
1. k modlitbám
- za příchod apoštolské služby do české církve - v západních Čechách
- za prorocký hlas, ať se stane mocným a srozumitelným - velmi se rozezvučí v Praze
- za rychlý a úspěšný porod třetího sboru - zvěstování pravdy evangelia je tou nejmocnější zbraní proti lži - výrazný průlom evangelia nastane v oblasti Pardubic či Hradce Králové - místní církve v této oblasti kéž začnou mocně evangelizovat všemi prostředky a všemi způsoby
- za pokání správců sborů / pastýřů ze skutků těla, které ubližují, zraňují a zabíjejí život ovcí. Také však děkujme za poslušnost Božích služebníků, kteří jsou tišší a pokorní v srdci a přicházejí k ovcím skrze Krista (vcházejí do ovčince dveřmi).

- za ostré Kristovo učení pravdy, ať přijde s naléhavostí, s razancí a mocně proměňuje církev - výrazné učitelské pomazání se objeví v Ostravě
- za zjevení (porozumění) Boží milosti.

2. k duchovnímu boji - v autoritě Krista, ustanoveného krále na Sionu (Ž 2) se stavme:
- proti lži a životu ve lži zvláště věřících
- proti snahám ustavit lidskou spravedlnost oproštěnou od Boha
- proti falešným rádcům lidí v moci postavených, ať jim není dopřáno sluchu
- proti útokům na definici manželství jako vztahu muže a ženy

3. k přípravě prorockého úkonu zatlučení hřebů
Modlím se za zjevení, v jakém složení lidí, kde, kdy a jak tento úkon provést. Prosím, modlete se též.

Výše uvedený výčet námětů k modlitbám a duchovnímu boji jistě není konečný. Kéž vám Duch svatý toto proroctví otvírá a vy jej v souladu s duchem Písma dokážete prakticky uchopit a uvést v život. Pán s vámi všemi.

Milan Chotaš