"Hle, Aríelci úpěnlivě volají na ulici, poslové pokoje hořce pláčou. Silnice jsou zpustošené, zmizeli cestující; zrušil smlouvu, zavrhl města, člověka si neváží. Země truchlí a zvadla. Libanon je zahanben a povadl. Šáron je jako Araba, Bášan a Karmel setřásá listí. Teď povstanu, praví Hospodin, teď se pozvednu, teď se povznesu! Otěhotníte suchou trávou, porodíte strniště. Váš dech vás stráví jako oheň. Národy budou jako vypalování vápna, vzplanou ohněm jako posekané trní.
Slyšte, vzdálení, co jsem učinil, poznejte, blízcí, moji udatnost. Hříšníci na Sijónu se strachují, bezbožné zachvátil třes: Kdo z nás bude pobývat u stravujícího ohně? Kdo z nás bude pobývat u věčných plamenů? Kdo chodí spravedlivě a mluví pravdu; kdo zavrhuje zisk vydírání, vytřásá ruce, aby nepřijal úplatek, kdo zavírá uši, aby neslyšel úklady k prolití krve a přivírá oči, aby nehleděl na zlo. Ten bude přebývat na výšinách, skalní pevnosti budou jeho nepřístupným hradem. Bude mu dáván chléb a voda mu nevyschne." Izajáš 33:7-16
Jaký bude rok 2016 nevím. Vím však, jaký bude rok 2016 pro Aríelce, pro lvi Boží.
Boží lvi vstupují do roku úpěnlivého volání, do roku hořkého pláče. Nemají a nechtějí mít podíl na chlácholení, nekupují si přízeň velikášskými výroky, nesvádějí ke klamu jiným evangeliem, evangeliem bez kříže. Nelžou sami sobě ani jiným. Vidí zpustošení cest. Cesty spravedlnosti jsou prázdné, lidé po nich nechodí.
Ničitel, ač není smluvní stranou, smlouvu ruší, města plení, člověkem pohrdá. Kdo ho zastaví? Kdo zbaví zemi jejího truchlení? Kdo jí dá znovu rozkvést? Kdo ji zbaví hanby a zavlaží proudy vod?
Hospodin, Bůh sám nás zachrání, Pán sám povstane, pozvedne se a povznese!
Běda chodícím po vlastních cestách, těm, kdo se ženou za vlastními věcmi, kdo budují vlastní království. Jejich dílo je ze suché trávy, jako strniště připravené ke spálení.
"Neboť je čas, aby soud začal od domu Božího. Tedy jestliže nejprve od nás, jaký bude konec těch, kteří jsou neposlušni Božího evangelia?" 1. Petrův 4:17
Jejich konec bude jako vypalování vápna, jako spalování posekaného trní.
"Hříšníci na Sijónu se strachují, bezbožné zachvátil třes ..." (Iz 33:14)
Vše se otřásá, žádné tělo před Hospodinem neobstojí, tím méně ti, kteří nepřijímají neotřesitelné království, ale jsou sami sobě králi ve vlastním království. Strachuj se tedy a třes. S bázní a třesením služ Hospodinu. S bázní a třesením konej své spasení. Vždyť náš Bůh je oheň stravující. (He 12:29)
A přece můžeš být blízko žáru jeho plamenů, můžeš pobývat u stravujícího ohně. Choď spravedlivě a mluv pravdu; zavrhuj zisk vydírání, vytřásej ruce, abys nepřijal úplatek. Zavírej uši, abys neslyšel úklady k prolití krve a přivírej oči, abys nehleděl na zlo. Pak budeš přebývat na výšinách, skalní pevnosti budou tvým nepřístupným hradem. Bude ti dáván chléb a voda ti nevyschne.
Posilni se a buď udatný jako Boží lev. Úpěnlivě volej na ulici, propukni v hořký pláč, když jako posel pokoje uvidíš zpustošení a prázdnotu. Choď spravedlivě a mluv pravdu; ziskem ať je ti svoboda druhého, upevni jej v dobrovolném duchu. Odměnou ať je ti nepokřivené právo. Nenávist k člověku odvrhni, nedávej své uši žalobci bratří. Odvracej od zla své oči. S rukama čistýma a ryzím srdcem pak budeš přebývat na vysokých místech spoluposazen s Kristem na jeho trůnu neotřesitelného království, budeš skryt ve slovu víry jako v nepřístupném hradu a tvého pokrmu a nápoje bude vždy dostatek. Měj na tom dost a tvá duše bude blahoslavená.
Milan Chotaš
