Teprve postupem času nám začalo docházet, že mnoho lidí zůstává nenaplněných, neboť se pro ně v církvi nenachází žádné smysluplné uplatnění. Tyto viditelné projevy nespokojenosti a frustrace jsme však vysvětlovali tím, že naše církev musí vyrůst, a pak i tito po službě toužící lidé naleznou své místo. A nebo, v horším případě, jsme řešili tuto „vzpouru“ nespokojených lidí a s „reptaly“ jsme se rozloučili.
Musíme si přiznat, že jsme byli krátkozrací. Nebo, chcete-li, viděli jsme Boží plán expanze Jeho království velice zúženým pohledem. Určitá část věřících je samozřejmě povolána k tomu, aby se ujali svého úřadu (Ef 4:11) a služby v církvi, je to však menšina. Jaký je tedy Boží plán pro ty ostatní? Je skvělý a jedinečný – je to plán duchovního života v hojnosti.
Duchovní život každého člověka je v Kristu Ježíši. A když k tomu přidáme, že tajemství evangelia je Kristus v nás, začneme se na svůj život dívat jinak. Mé poslání, mé určení, mé povolání – bohatství Božího záměru s mým životem je odhalováno v Kristu a v Něm se realizuje. Zastavme se však ještě u jedné věci.
V 90.letech minulého století jsme se také domnívali, že Ježíš přijde brzy. Čas je skutečně zkrácený; je zkrácený od toho okamžiku, kdy se poslední Adam, Ježíš Kristus, chopil ztracené pravomoci nad planetou Země a ďábel běsní, neboť ví, že mu zbývá již velice málo času. Věřili jsme ve vytržení, brzkou záchranu nás v povětří a zkázu hříšníků spolu s celou zemí.
Proč však musí nebe přijmout Krista do nápravy všech věcí? (Sk 3:21) A proč Ježíšovy nohy stanou na Olivetské hoře, aby se ujal vlády nad touto planetou a kraloval zde tisíc let? Přemýšlejme společně. Bůh skrze Slovo, svého Syna, stvořil svět - krásně a dokonale. Postavil člověka do zahrady Eden a řekl mu: „Opanuj zemi.“ Ježíš Kristus, poslední Adam, byl Otcem, který jej vzkřísil z mrtvých, uveden zpět do této role a byla mu dána veškerá autorita, nejen na zemi a pod zemí, ale i v nebi. Domníváte se, že je Božím plánem, aby Satan nadále ničil naši planetu, životní prostředí, lidské životy? Nezní vám náprava všech věcí jako maření skutků ďábla, a to na všech frontách? A náprava to není pouze zastavování zla, je to především obnova dobra.
Společně s věřícími 1. století či husity nepochybuji o tom, že Ježíš přijde brzy. Nepochybuji o tom, že živí svatí budou uchváceni v oblacích do vzduchu k setkání s Pánem (1.Tes 4:17) a jejich těla budou proměněna (1.Kor 15:52), vede mě to však k usilovné práci, abych toho byl účasten. Ano, my se skutečně nejdříve musíme zachránit z hříšného pokolení, opustit svůj starý způsob života, hned vzápětí se však jako nová stvoření, oblečeni v Krista, musíme vrátit zpět, a to jako vyslanci Království Nebes. Přátelé, toto je Kristova planeta, Kristova země, toto jsou Kristovy národy, Jeho města, toto je Kristova příroda a vše má být napraveno! To zní jako dostatek smysluplné práce pro všechny lidi!
Náš duchovní život je v Kristu Ježíši. Je-li Vzkříšený Kristus ve mně, pak je ve mně Král nebeského království a já přináším království kamkoli jdu; zjevuji Krista a jeho království se viditelně projevuje. Tak naplňuji své povolání, takovým způsobem žiji duchovní život.
Tvé duchovní povolání je ve tvé rodině i ve tvé práci; může být v kuchyni hotelu, v lakovně, ve škole či na úřadu. Můžeš pracovat v lese nebe na burze, skupovat firmy nebo pečovat o nevidomé. Můžeš být maminkou v domácnosti nebo vysokoškolským pedagogem. Přinášíš Krista na místo, kam přicházíš? Kristus zjevuje skrze nás na každém místě vůni své známosti. (2.Kor 2:14) To není metafora, to je skutečnost!
Ať je pro tebe místní církev posilou, povzbuzením, místem načerpání. Ať jsou pro tebe lidé v církvi tvoji milovaní, sourozenci v Kristu, kterým pomáháš a o které se staráš, jak nejlépe umíš. Nezanedbávej společná shromáždění; nenech se však zneklidnit, celý svět je před tebou a práce obnovy je neskutečně mnoho. Tvé srdce tě táhne k tomu pravému zaměstnání. Neboj se, jdi za tím ze všech sil, Bůh umí zastavit člověka a sdělit mu, že se má dát jinou cestou.
Jsi jedinečně utvořen a být třeba vyhlášeným cukrářem je přece skvělá vizitka excelence Božího království. Nestyď se za Krista. Svět není zlý. „Neboť tak Bůh miloval svět ...“ (Jan 3:16). Ano, svět leží v moci zlého, ale to se má změnit, všechny věci se mají napravit a ty jsi nástrojem Boží nápravy. Bůh má na mysli tvůj prospěch, zdar a připravil ti své skutky, které máš vykonat z jeho síly. Jako učitel hodnoť nestranně, jako dodavatel dodávej suroviny bez vady, jako řemeslník žádnou práci nešiď, ani tu, která je zakryta pod další vrstvou. Vše konej jako Pánu, věrně a pečlivě, s vděčností, neboť Pánova odměna je již na cestě.
Kdo chce nadále vyvolávat v lidech pocit neužitečnosti, kdo vidí církev jako jediné vyjádření duchovního života, na toho brzy dolehne vdovství i bezdětnost. Kdo chce setrvávat v poraženeckém smýšlení a jedinou jeho touhou je utíkat se k naději Ježíšova brzkého návratu, zemře v duchovní i materiální chudobě. Kdo chce, ať klidně nestuduje, nepracuje a organizuje setkání stejně smýšlejících. My ostatní ale zvedněme hlavu a ještě usilovněji šiřme Boží království ve svém okolí, nejen slovem dobré zprávy, ale i dokonalým skutkem prvotřídní kvality – to je standard Království Nebes. Náš Pán přijde brzy a my mu připravujeme cestu – ať se vrátí na obnovenou zemi. Ano, ďábel bude běsnit, ale co zmůže ten bez autority proti tomu, kdo ji všechnu drží? Odpovězte si sami.
Milan Chotaš
