čtvrtek 3. listopadu 2016

Kdo je Melchisedech? Ano, znáte ho!


Podívejme se nejprve na levitské kněžství. Áron, bratr Mojžíšův, byl potomek Léviho a synové Áronovi byli kněžími podle řádu Áronova (Židům 7:11). Nikoli podle řádu Mojžíšova, i když to byl Mojžíš, který z Božího pověření přikázal Áronovi a jeho synům, jak mají své kněžství vykonávat. Jsou podle řádu Áronova, podle řádu toho, který sám jako velekněz vstoupil do nejsvětější svatyně, aby zde - za oponou - obětoval krev Bohu. Áron byl veleknězem podle řádu Áronova a jeho synové byli kněžími podle řádu Áronova.

Nyní se podívejme na kněžství podle řádu Melchisedechova.

"... Melchisedech ... přinesl chléb a víno. Byl knězem Boha Nejvyššího. A požehnal Abramovi" (Gn 14:18-20), který se stal otcem všech věřících. Menší Abram (a v něm všichni věřící) přijímá požehnání od většího Melchisedecha (Žd 7:7 - větší žehná menšímu). Melchisedech žehná ve jménu Božím Abramovi (a v něm všem věřícím) chlebem a vínem a výroky svých úst. Proč výroky svých úst? Žehnání ve jménu Božím je vyslovování slova vycházejícího z Božích úst. Proč chlebem a vínem? Chlebem a vínem ukazuje na oběť Božího Syna.

Kdy byl Boží Syn obětován? Beránek bez vady a bez poskvrny, byl předzvěděn již před stvořením světa (1.P 1:20) Co to znamená? Bůh viděl oběť svého Syna ještě dříve, než začal tvořit svět. A protože viděl obětovaného beránka, viděl také kněze, který tohoto beránka obětoval.

Kdo obětoval beránka Božího?

Když tento kněz "vchází do světa, praví: Oběť a obětní dar jsi nechtěl. Připravil jsi mi však tělo." (Židům 10:5) Tento kněz obětoval sám sebe - jeho obětí Bohu bylo jeho vlastní duševní tělo (1.Kor 15:44).

Tento kněz byl předtím, než obdržel duševní tělo a v určeném čase duševní tělo v poslušnosti přijal. Tímto knězem není nikdo jiný než Věčný Boží Syn. Boží Syn o sobě říká: "Proto mne Otec miluje, že já pokládám svou duši, abych ji zase přijal. Nikdo ji ode mne nebere, ale já ji pokládám sám od sebe. Mám moc ji položit, a mám moc ji opět přijmout. Tento příkaz jsem přijal od svého Otce." (J 10:17-18)

Boží Syn je tím, kdo obětuje i tím, co je obětováno. Boží Syn je obětujícím knězem i obětovaným beránkem. 

Když tento kněz obdržel duševní tělo, stal se větším nebo menším? "Toho, který byl nakrátko postaven níže než andělé, Ježíše, vidíme pro utrpení smrti ověnčeného slávou a ctí" (Židům 2:9) Přijetím lidského těla se tento kněz stal menším, ponížil se. Přijetím lidského těla se Věčný Boží Syn stal člověkem Ježíšem - zaslíbeným semenem Abrahama. Člověk Ježíš byl v bedrech Abramových, když menšímu Abramovi vyšel vstříc větší Melchisedech. Člověk Ježíš je tedy menší než Melchisedech.

Ježíš Kristus - velekněz podle řádu Melchisedechova

Ježíš Kristus, "kněz navěky podle řádu Melchisedechova" (Židům 5:6), byl Bohem prohlášen za velekněze podle řádu Melchisedechova (Židům 5:10), když obětoval své duševní tělo a skrze vlastní krev vstoupil do nejsvětější svatyně (Židům 9:12), do samého nebe (Židům 9:24) a zde v nebeské svatyni vykonal svou velekněžskou povinnost, příkaz od Otce. Tuto velekněžskou povinnost nemohl vykonat jako Melchisedech - Věčný Boží Syn, musel ji vykonat jako z ženy zrozený člověk Kristus Ježíš - Věčný Boží Syn omezený duševním tělem. Jeho tělo bylo přibito na kříž a učiněno hříchem. Ovšem "nevidělo zkázu" (Sk 2:31), nýbrž obléklo slávu a čest neporušitelnosti, a bylo tak učiněno způsobilým vstoupit do nebeské svatyně.

A jako přechází levitské kněžství z velekněze Árona na Áronovy syny, kteří jsou kněžími podle řádu Áronova, tak také Melchisedechovo kněžství přechází z velekněze Ježíše Krista na syny Boha Ježíše Krista, kteří jsou kněžími podle řádu Melchisedechova; On - Ježíš Kristus - nás učinil "královstvím a kněžími svému Bohu a Otci" (Zj 1:6). I my nyní vstupujeme do nebeské svatyně, ovšem ještě nikoli ve vlastním oslaveném těle, ale skrze Krista v Duchu, v němž jsme učiněni údem (součástí) těla Kristova.

Koho Ježíš Kristus učinil královstvím a kněžími svému Bohu a Otci? Nás, jejichž jména jsou od založení světa zapsána v knize života toho zabitého Beránka (Lk 10:20, viz také Zj 13:8). Nejenom Beránek, ten obětovaný, byl předzvěděn před založením světa, ale v Něm jsme před založením světa byli předzvěděni také my. Proto jsou naše jména zapsána v knize života od založení světa. 

A doplňme ještě toto: Věčný Boží Syn, který s Adamem mluvil v zahradě Eden, který jako Melchisedech vyšel vstříc Abramovi, který spolu s dvěma anděly přinesl Abrahamovi zprávu o narození Izáka (Gn 18:1-2, 10) a před nímž Abraham stál (Gn 18:22), aby se přimlouval za zachování Sodomy, tento Věčný Boží Syn byl na konci časů zjeven (tj. duchovně poznán - viz 1.P 1:20).

Co tedy řekneme? Melchisedech je Věčný Boží Syn, který se ponížil (stal se menším), narodil se jako člověk Ježíš a "Bůh jej učinil i Pánem i Mesiášem" (Sk 2:36) i veleknězem podle řádu Melchisedechova.

Melchisedech už nám tedy není neznámý - byl nám zjeven v Pánu Ježíši Kristu. Známe jej podle ducha (2.Kor 5:16) a poznáváme jej podle ducha stále více, abychom mohli jako kněží podle řádu Melchisedechova obětovat Bohu oběti, v nichž má zalíbení.




Milan Chotaš