Nikomu nevnucuji svůj přístup, ale své přemýšlení o islámu nespojuji pouze s duševními smysly. Nezůstávám jen u duševních myšlenek a u viditelných a hmatatelných projevů v našem viditelném a hmotném světě. Dopustil bych se přílišného zjednodušení a neprospěl bych ani sobě ani ostatním. Svůj postoj k islámu hledám předně jako duchovní člověk narozený z Boha, Bohu milý a Boha milující, a teprve pak jako lidumil, demokrat, zastánce svobody každé lidské bytosti a občan České republiky.
Rovina duchovní
Jako duchovní člověk posuzuji duchovní realitu duchem a vysvětluji ji duchovními pojmy. Mluvím duchovním jazykem, jemuž duševní člověk nerozumí. Ani mu rozumět nemůže. S duševním člověkem se nesnažím vést diskusi v pojmech, jejichž význam je mu skrytý. Není to smysluplné ani ohleduplné. Ježíš je jasným příkladem. V čase, kdy jeho učedníci byli dosud duševními lidmi, jim neřekl mnoho věcí, protože by je nesnesli. (J 16:12) Nechtěl, aby tíha nepochopitelného rozdrtila to, co jako duševní lidé byli schopni pochopit a přijmout. Tím se řídím a do duševní diskuse nepřispívám duchovním zjevením.
Pro duchovní lidi ho však na tomto místě uvedu. Vyjevím ho těm, kteří milují Boha a milují všechny lidi všech ras, názorů a náboženského přesvědčení. Těm, kteří jsou prostí předsudků, jsou svobodní od strachu a žehnají každému člověku, neboť za každého jednoho z lidí tekla vzácná krev našeho Pána Ježíše Krista: Islám je démonská nauka a duchovní bytost, oblíbenec Satanův, zapřísáhlý nepřítel Božího lidu a odpůrce Božího záměru.
Jako syn živého Boha a služebník Ježíše Krista tedy nemám naprosto žádné dilema. Abych účinně svou neskrývanou láskou ve slově i skutku pomohl muslimovi ke spáse jeho duše skrze evangelium Ježíše Krista, ve svém modlitebním pokojíku vedu svůj boj proti nadpozemskému duchu zla (Ef 6:12), který jeho duši drží v zajetí klamu. Ošklivím si zlo a svou nenávist směřuji k této vzpurné duchovní bytosti v ponebesí, která zatemňuje mysl. Muslimovi, člověku stvořenému k Božímu obrazu, pak dlužím svou lásku, nic méně.
Rovina duševní
Pro duchovní lidi ho však na tomto místě uvedu. Vyjevím ho těm, kteří milují Boha a milují všechny lidi všech ras, názorů a náboženského přesvědčení. Těm, kteří jsou prostí předsudků, jsou svobodní od strachu a žehnají každému člověku, neboť za každého jednoho z lidí tekla vzácná krev našeho Pána Ježíše Krista: Islám je démonská nauka a duchovní bytost, oblíbenec Satanův, zapřísáhlý nepřítel Božího lidu a odpůrce Božího záměru.
Jako syn živého Boha a služebník Ježíše Krista tedy nemám naprosto žádné dilema. Abych účinně svou neskrývanou láskou ve slově i skutku pomohl muslimovi ke spáse jeho duše skrze evangelium Ježíše Krista, ve svém modlitebním pokojíku vedu svůj boj proti nadpozemskému duchu zla (Ef 6:12), který jeho duši drží v zajetí klamu. Ošklivím si zlo a svou nenávist směřuji k této vzpurné duchovní bytosti v ponebesí, která zatemňuje mysl. Muslimovi, člověku stvořenému k Božímu obrazu, pak dlužím svou lásku, nic méně.
Rovina duševní
Jako lidumil, demokrat, zastánce svobody každé lidské bytosti a občan České republiky si nedovedu představit, že bych muslimovi žijícímu v České republice bránil praktikovat jeho víru. Dokonce bych bojoval za to, aby svoboda jeho svědomí byla všude a v každém čase stejná jako svoboda moje.
Jako lidumil, demokrat, zastánce svobody každé lidské bytosti a občan České republiky ovšem také pečlivě zkoumám a pozoruji islám v jeho přirozeném prostředí. Rozlišuji totiž mezi filosofickou podobou náboženské či politické ideologie, která zůstává v rovině myšlenek a jejím skutečným vyjádřením v reálném životě, když je myšlenkám dán prostor k realizaci.
U ideologie je možné rozpoznat početí, porod a růst k dospělosti stejně jako v životě člověka. Jinak se projevoval Leninův komunismus ve švýcarském exilu a jinak v roce 1917 v Rusku. Nedochůdče německého nacismu po konci Velké války rostlo a sílilo každým dalším rokem ... 1933 ... 1938 ... 1939 ... 1941 ... . Každá ideologie má svou dynamiku, uzrává a může-li se svobodně projevit, pak ve své dospělosti odhaluje svou pravou podstatu. A obnaženou ideologii lze pak snadno zařadit mezi blahodárné či násilnické. V tomto mém pohledu na ideologii je tedy mnohem důležitější to, jak se projevuje "dospělý jedinec". Z toho, jak se projevuje "miminko", se totiž nedá mnoho věcí usoudit, byť se jedná o jedince stejného druhu. Čas však vždy ukáže.
Podobně lze použít i jiné podobenství. Jiné je prostředí v laboratoři, v níž mohu nastavit mnoho různých parametrů, a jiné ve skutečnosti reálného světa. Islám v západní Evropě je v tomto pohledu mnohem blíže "laboratorním podmínkám", zatímco islám v Saudské Arábii je velmi věrným vyjádřením "reálného prostředí".
A ještě jiný příměr. Problémem radioaktivního materiálu je jeho destruktivní potenciál a v každé civilizované zemi světa je jakékoli nakládání s tímto materiálem regulováno extrémně přísnými pravidly.
Dvojí apel
Jako lidumil, demokrat, zastánce svobody každé lidské bytosti a občan České republiky ovšem také pečlivě zkoumám a pozoruji islám v jeho přirozeném prostředí. Rozlišuji totiž mezi filosofickou podobou náboženské či politické ideologie, která zůstává v rovině myšlenek a jejím skutečným vyjádřením v reálném životě, když je myšlenkám dán prostor k realizaci.
U ideologie je možné rozpoznat početí, porod a růst k dospělosti stejně jako v životě člověka. Jinak se projevoval Leninův komunismus ve švýcarském exilu a jinak v roce 1917 v Rusku. Nedochůdče německého nacismu po konci Velké války rostlo a sílilo každým dalším rokem ... 1933 ... 1938 ... 1939 ... 1941 ... . Každá ideologie má svou dynamiku, uzrává a může-li se svobodně projevit, pak ve své dospělosti odhaluje svou pravou podstatu. A obnaženou ideologii lze pak snadno zařadit mezi blahodárné či násilnické. V tomto mém pohledu na ideologii je tedy mnohem důležitější to, jak se projevuje "dospělý jedinec". Z toho, jak se projevuje "miminko", se totiž nedá mnoho věcí usoudit, byť se jedná o jedince stejného druhu. Čas však vždy ukáže.
Podobně lze použít i jiné podobenství. Jiné je prostředí v laboratoři, v níž mohu nastavit mnoho různých parametrů, a jiné ve skutečnosti reálného světa. Islám v západní Evropě je v tomto pohledu mnohem blíže "laboratorním podmínkám", zatímco islám v Saudské Arábii je velmi věrným vyjádřením "reálného prostředí".
A ještě jiný příměr. Problémem radioaktivního materiálu je jeho destruktivní potenciál a v každé civilizované zemi světa je jakékoli nakládání s tímto materiálem regulováno extrémně přísnými pravidly.
Dvojí apel
Podle mého názoru je třeba nestranně u každého člověka v ČR vynucovat právo a trestat jakýkoli projev hanobení rasy, šíření antisemitismu, nelegální držení zbraní, omezování svobody druhého člověka, vydírání, zastrašování, podvodné jednání uvádějící v omyl, podplácení veřejných činitelů, atd.
Podle mého názoru si musí být BIS a policie vědoma míry společenské nebezpečnosti jednotlivých skupin obyvatelstva a alokovat své zdroje adekvátním způsobem.
Jako lidumil, demokrat, zastánce svobody každé lidské bytosti a občan České republiky zůstanu u vybídnutí k důslednému vynucování práva a ostražitosti. Jít za tuto hranici považuji za nedemokratické a nepřátelské. Nepanujme nad svobodou a svědomím druhého člověka.
Závěrem
Láska
Jsem přesvědčen, že láska i nenávist mají v souvislosti s islámem své opodstatnění. Křesťané, zkusme znovu promyslet evangelium Ježíše Krista. Zkusme si všimnout, jak apoštolové mluví k národům a rozhodněme se odložit skutky těla - nesnášenlivost, nepřátelství či strach. Jak bychom si mohli myslet, že milujeme člověka, když o něm mluvíme zle?
Nenávist
Zkusme znovu promyslet slova apoštolů o šelmách, s kterými podstupovali svůj zápas. Toto zápasení nebylo přece s krví a tělem, nýbrž s duchovními bytostmi království temnoty. Zde dejme plný průchod své nenávisti a nenáviďme hřích jako rozběsnění lvi. Ve skrytých modlitbách a postech nesmiřitelní protivníci islámu, vůči tělu a krvi pak služebníci smíření.
Islám před branami ... a v branách Siónu spravedlnost, pokoj a radost vítězného hlaholu! Vzhůru, na Hospodinovu horu! Tam, kde Princ Pokoje není ale ani trošičku nervózní.
Milan Chotaš
Podle mého názoru si musí být BIS a policie vědoma míry společenské nebezpečnosti jednotlivých skupin obyvatelstva a alokovat své zdroje adekvátním způsobem.
Jako lidumil, demokrat, zastánce svobody každé lidské bytosti a občan České republiky zůstanu u vybídnutí k důslednému vynucování práva a ostražitosti. Jít za tuto hranici považuji za nedemokratické a nepřátelské. Nepanujme nad svobodou a svědomím druhého člověka.
Závěrem
Láska
Jsem přesvědčen, že láska i nenávist mají v souvislosti s islámem své opodstatnění. Křesťané, zkusme znovu promyslet evangelium Ježíše Krista. Zkusme si všimnout, jak apoštolové mluví k národům a rozhodněme se odložit skutky těla - nesnášenlivost, nepřátelství či strach. Jak bychom si mohli myslet, že milujeme člověka, když o něm mluvíme zle?
Nenávist
Zkusme znovu promyslet slova apoštolů o šelmách, s kterými podstupovali svůj zápas. Toto zápasení nebylo přece s krví a tělem, nýbrž s duchovními bytostmi království temnoty. Zde dejme plný průchod své nenávisti a nenáviďme hřích jako rozběsnění lvi. Ve skrytých modlitbách a postech nesmiřitelní protivníci islámu, vůči tělu a krvi pak služebníci smíření.
Islám před branami ... a v branách Siónu spravedlnost, pokoj a radost vítězného hlaholu! Vzhůru, na Hospodinovu horu! Tam, kde Princ Pokoje není ale ani trošičku nervózní.
Milan Chotaš
