Poznámky k vyučování:
Jak začít, aby první proroctví nebylo také poslední
I. Prostředí a vstup do učednictví / mentoringu
A) V prostředí, které je prorokování nepřátelské nebo je k němu lhostejné
Výsledek: Prorok osobně navštíví tvé vedoucí, aby se přimluvil za možnost tvého duchovního růstu v prorocké oblasti. Pokud se setká s nepřátelstvím, odmítnutím, osočováním nebo odsouzením, stává se místo tebe terčem takového útoku. Vyzrálý prorok je na to zvyklý a unese to, ale tebe by tento střet s vedoucími mohl velmi poznamenat.
Poznámka: Nestranná pomoc proroka na dálku je sice lepší než nic, ale není dostatečná - jeho rady a doporučení ti umožní přežít v tomto prostředí nebo z něj kultivovaně odejít, ale málokdy promění tvou situaci v místě, kde jsi. Samozřejmě, ani osobní návštěva proroka nemusí přinést změnu do tvé situace, šance na úspěch je ale vyšší.
2a. V případě, že setkání proroka s tvými vedoucími dopadlo zle a nepřátelství vůči prorokování přetrvává, musíš si být vědom(-a), že v oblasti prorokování v tomto prostředí můžeš růst jedině skrze velké zápasy, nepochopení, odmítnutí, protivenství a pravděpodobně i pomluvy. Nevylučuji, že to pro tebe může být dočasná Boží cesta, ale raději, je-li to možné, využij Pánovu nabídku života ve svobodě a hledej nový duchovní domov v prostředí, které je tvému obdarování přátelské.
2b. V případě, že setkání proroka s tvými vedoucími dopadlo dobře, prorok ti sdělí, na jakých dalších krocích ohledně tvého růstu v prorockém obdarování se s vedoucími domluvil - ty mohou být velmi rozdílné.
B) V prostředí, které prorokování přijímá
1. Jdi za svým pastorem a popiš mu, co prožíváš, jaké vjemy, myšlenky, obrazy míváš, a zeptej se ho, jak s tím máš naložit při shromáždění, na skupince nebo v osobním životě.
Výsledek: Tvůj pastor se sám stane tvým mentorem v této oblasti nebo tě nasměruje na jiného člověka, kterého přijímá jako proroka.
2. Vstup se se svým mentorem (pastorem nebo jiným člověkem) do pravidelného kontaktu - doporučuji minimálně 1x měsíčně dvouhodinové setkání.
Následují kroky platí pro Varianty A) i B):
3. Stanov si priority
1) Soustřeď se na srozumitelné svědectví Ježíšovo v slovu i skutku - v souladu s tvou vírou
- osobní zbožnost*
- rodina*
- zaměstnání - práce / škola*
- církev*
- přátelé*
- volný čas - koníčky*
"Nepomýšlejte na vysoké věci, ale nechte se vést k obyčejným. Nebuďte moudří sami podle sebe." (Ř 12:16)
*prorocké podněty, u nichž budeš 100% jistý, předávej v Kristově Duchu; detailně si je zaznamenávej (viz níže - bod 2)
2) Neopomínej Boží podněty, které zatím cele nechápeš a nebo nevíš, co s nimi
- detailně si zapiš vše, co souvisí / souviselo s tvým prorockým podnětem - co jsi přijal, jak jsi to přijal - jak to přesně probíhalo, co ti přicházelo na mysl, jaké biblické verše nebo pasáže se ti připomínali, co jsi u toho cítil - emocionálně (radost, pokoj, zvědavost, napětí, nebezpečí, strach, odpor, ošklivost, hněv, smutek, beznaděj, ...) i tělesně (horko, zima, "elektřina", vůně, husí kůže, ztuhnutí svalů, strnutí, zrychlené dýchání, třes části či celého těla, ...), kde jsi to přijal (přesné místo), kdy jsi to přijal (přesný čas přijetí), co to v tobě vyvolalo - měl jsi puzení něco udělat, třeba chválit Pána, modlit se, uctívat ho, ztišit se nebo jsi to prožíval bez emocí, jaké osoby se tam vyskytovali, byl jsi divákem nebo přímým účastníkem, vnímal jsi nějaké barvy, nějaké zvuky, přítomnost nějakých bytostí, jakým způsobem podnět přišel - co jsi dělal bezprostředně před ním
- pročítej opakovaně svůj zápis, modli se za další detaily a doplň vše, co se ti ještě vybaví
- zkus napsat i svůj výklad, ale pouze pokud máš aspoň trochu představu, co by to mohlo znamenat; pokud vůbec nevíš, svůj výklad nepiš
- předej svůj zápis (s výkladem nebo bez výkladu) svému mentorovi
4. Sdílej se se svým mentorem o věcech v tomto pořadí
- osobní zbožnost*
- rodina*
- zaměstnání - práce / škola*
- církev*
- přátelé*
- volný čas - koníčky*
- nejasné prorocké podněty
* včetně prorockých podnětů, které jsi vyhodnotil jako 100%
- mentor v tobě nevidí stroj na prorocké podněty, nesoustřeďuje se pouze na část tvé bytosti. Vidí v tobě celistvou bytost a usměrňuje důležitost proroctví ve tvém životě, aby nehrálo příliš velkou roli a aby nebylo opomíjeno.
II. Tichost a pokora srdce
1. Vědomí a porozumění vlastnímu duchovnímu růstu
- komunikace / obecenství Duch - duch
- pomalá cesta k dokonalosti - poslušnost a věrnost v mále; naplno dělej to, co znáš
- jistota Božího přijetí dítěte, mládence i otce - nedosažitelná bezhříšnost či neomylnost
"Částečně poznáváme a částečně prorokujeme." (1.Kor 13:9)
2. Učedník - prorok
" 4 Panovník Hospodin mi dal jazyk učedníků, abych uměl unaveného podpírat slovem; ráno co ráno mi probouzí uši, abych slyšel jako učedníci. 5 Panovník Hospodin mi otevřel ucho a já jsem nebyl vzpurný. Zpět jsem neustoupil. 6 Svá záda nastavuji těm, kdo mě bijí, a své tváře těm, kdo rvou můj vous; tvář neskrývám před potupou a slinou. 7 Panovník Hospodin mi pomáhá, proto nebudu zahanben; proto jsem nastavil svou tvář jako křemen a vím, že se nebudu stydět. 8 Blízko je ten, kdo mne ospravedlňuje, kdo se mnou povede při? Povstaňme spolu! Kdo bude mým žalobcem? Ať ke mně přistoupí! 9 Hle, Panovník Hospodin mi pomáhá, kdo mě chce prohlásit vinným? Hle, ti všichni se obnosí jako oděv, sežere je mol. 10 Kdo se mezi vámi bojí Hospodina a poslouchá hlas jeho otroka? Kdo chodí v temnotách a nemá žádnou zář, ať doufá v Hospodinovo jméno a spoléhá na svého Boha. 11 Hle, vy všichni, kdo zapalujete oheň a zahalujete se jiskrami, choďte v jasu svého ohně a v jiskrách, které jste zapálili! Toto budete mít ode mne: Ulehnete do místa bolesti." (Iz 50:4-11)
verš 4: nejprve jazyk, pak uši
"Blízko tebe je to slovo, ve tvých ústech a ve tvém srdci; je to slovo víry, které hlásáme: Vyznáš-li svými ústy Pána Ježíše a uvěříš-li ve svém srdci, že ho Bůh vzkřísil z mrtvých, budeš zachráněn. Srdcem se věří ke spravedlnosti a ústy se vyznává k záchraně." (Ř 10:8-10)
1) vyznání našeho jazyka a víra našeho srdce k vlastní záchraně a spravedlnosti
2) zvěstování evangelia (dobré zprávy) druhému člověku - slovo naděje / pozvednutí / vysvobození / odpuštění / přijetí / lásky a milosrdenství k podepření unaveného = to ukazuje praktičnost, živou víru, následování Ježíšova příkladu, předávání toho, co již znám, čemu sám věřím a v čem chodím = to je učednictví
3) učedníkovi Pán otvírá ucho - a pak znovu jazyk, vlastní srdce a srdce druhého člověka
verš 5:
1) přijetí a poslouchání slova / zjevení ve vlastním životě
2) připravenost a poslušnost k vyřízení slova druhým lidem
"Lidský synu, všechna má slova, která k tobě promluvím, přijmi do svého srdce a poslouchej na vlastní uši. Jdi, předstup před vyhnance, před syny svého lidu. Promluvíš k nim a řekneš jim: Toto řekl Panovník Hospodin, ať uposlechnou nebo ať nedbají." (Ez 3:10-11)
verš 6:
- záda - pomluvy ze zadu
- tvář - protivenství stojící čelně proti nám
"Nikomu neodplácejte zlým za zlé. Přede všemi lidmi mějte na mysli ušlechtilé věci. Je-li možno, pokud to záleží na vás, mějte pokoj se všemi lidmi. Nemstěte se sami, milovaní, nýbrž dejte místo Božímu hněvu, neboť je napsáno: "Mně patří pomsta, já odplatím, praví Pán." Ale: "Jestliže má tvůj nepřítel hlad, dávej mu jíst, a má-li žízeň, dávej mu pít; když to budeš činit, nasypeš žhavé uhlí na jeho hlavu." Nenech se přemáhat zlem, ale přemáhej zlo dobrem." (Ř 12:17-21)
verš 7:
- pokud se zřekneme vlastní pomsty, pokud ve víře odevzdáme pomluvy a protivenství Bohu, máme jistotu Boží pomoci, Božího ospravedlnění a síly k pevnému postoji - budeme mít tvář jako křemen
"Dům izraelský tě nebude chtít poslouchat. Nejsou totiž ochotní poslouchat mě, protože celý dům izraelský má tuhé čelo a tvrdé srdce. Hle, dal jsem ti právě tak tuhé tváře jako jejich tváře a právě tak tuhé čelo jako jejich čelo. Dal jsem ti čelo jako křemen, silnější než pazourek. Nebudeš se jich bát a nebudeš se před nimi třást (že jsou dům vzpoury)." (Ez 3:7-9)
verše 8-9:
- vědomí Boží blízkosti a jeho ospravedlnění dává smělost čelit každému žalobci a umlčet ho
verš 10:
- bohabojnost a poslušnost Božímu slovu (včetně aktuálních proroctví) nám pomůže bezpečně jít, i kdybychom byli obklopeni temnotou a neměli žádnou vlastní inspiraci či zjevení
verš 11:
- vlastní oheň (srv. Nádab a Abíhú - 3.M 10:1-2) - vlastní porozumění / zjevení - svévole
- prorokování z vlastního srdce
"Toto praví Hospodin zástupů: Neposlouchejte slova proroků, kteří vám prorokují. Balamutí vás. Vyslovují vidění svého srdce a ne to, co je z Hospodinových úst. Těm, kteří mnou pohrdají, stále říkají: Hospodin promluvil: Budete mít pokoj a každému, kdo žije podle svého umíněného srdce, říkají: Nepřijde na vás zlo ... Neposlal jsem ty proroky, ale oni běželi, nemluvil jsem k nim, ale oni prorokovali. Kdyby byli přítomni důvěrnému setkání se mnou, zvěstovali by mému lidu má slova, odvrátili by je od jejich zlé cesty a od jejich zvrácených činů." (Jer 23:16-22)
- falešné proroky čeká Boží trest - zavržení
"Každý strom, který nenese dobré ovoce, bývá vyťat a hozen do ohně. Poznáte je tedy po jejich ovoci. Ne každý, kdo mi říká: Pane, Pane, vejde do království Nebes, ale ten, kdo činí vůli mého Otce, který je v nebesích. Mnozí mi v onen den řeknou: Pane, Pane, což jsme tvým jménem neprorokovali a tvým jménem nevyháněli démony a tvým jménem neučinili mnoho mocných činů? A tehdy jim vyznám: Nikdy jsem vás neznal. Odejděte ode mne, činitelé nepravosti." (Mt 7:19-23)
III. Prorocké podněty
a) odhal démonské vnuknutí / inspiraci / podnět / vjem / myšlenku
"Milovaní, nevěřte každému duchu, ale zkoumejte duchy, jsou-li z Boha; neboť do světa vyšlo mnoho falešných proroků. Podle toho poznávejte Ducha Božího: Každý duch, který vyznává Ježíše Krista, jenž přišel v těle, je z Boha. A žádný duch, který nevyznává Ježíše, jenž přišel v těle, není z Boha. To je ten duch Antikrista, o němž jste slyšeli, že přichází, a který již nyní je ve světě." (1.J 4:1-3)
- démonský podnět bývá náhlý, velmi silný, nutkavý, neodbytný, vyžadující okamžitou reakci
1) modli se tuto krátkou modlitbu: "Duchu, vyznáváš Ježíše, který přišel v těle?" - démon uteče, myšlenka se stáhne zpět a odejde
2) pokud podnět zůstává ve tvém srdci a ve tvé mysli i nadále, zkoumej ho ve světle Písma
3) pokud podnět zůstává ve tvém srdci a ve tvé mysli i nadále a ty nemáš z Písma žádné vodítko, obrať se na Ducha svatého, který v tobě přebývá, touto krátkou modlitbou: "Duchu svatý, dal jsi mi tento podnět?"
4) nemáš-li ani nyní ujištění, podnět můžeš sdílet, ale adekvátními slovy - v pokoře a tichosti, například: "Přišla mi tato myšlenka, nedokázal jsem ji rozsoudit, ale předkládám ji pro vaše rozsouzení."
b) odhal duševní podnět / vjem / myšlenku
- duše může být účastna podnětu, ale ty hledáš, kde má podnět svůj původ:
Duch (původce) - duch - duše x duše (původce)
"Neboť Boží slovo je živé, činné a ostřejší než jakýkoli dvousečný meč; proniká až do rozdělení duše a ducha, kloubů a morku a je schopné rozsoudit myšlenky a postoje srdce." (He 4:12)
- duševní podnět bývá konformní s tvým uvažováním, osobními preferencemi, dlouhodobými postoji - jak vidíš konkrétní lidi, jak rozumíš konkrétním situacím, co si myslíš, že by bylo nejlepší udělat, atd.
- duševní podnět tě zpravidla potvrzuje a dává ti za pravdu
- duševní podnět bývá v souladu s tím, co si přeješ
- duševní podnět také bývá spojen s tvou současnou situací, s tvou náladou, momentálním rozpoložením
1) zkoumej podnět ve světle Písma
2) modli se k Duchu svatému: "Duchu svatý, dal jsi mi tento podnět?"
3) nemáš-li ujištění od Ducha svatého, velmi pravděpodobně se jedná o duševní podnět, ale pokračuj v rozsuzování:
"Vždyť kdo z lidí ví, co je v člověku, než duch člověka, který je v něm? Tak ani Boží věci nezná nikdo, jen Duch Boží. A my jsme nepřijali ducha světa, ale Ducha, který je z Boha, abychom věděli, co nám Bůh daroval." (1.Kor 2:11-12)
4) nemáš-li ani nyní ujištění, podnět můžeš sdílet, ale adekvátními slovy - v pokoře a tichosti, například:
"Přišla mi tato myšlenka, nedokázal jsem ji rozsoudit, ale předkládám ji pro vaše rozsouzení."
2. Adresát - komu je podnět určen
- pro mne osobně (u ženatých a vdaných je to vždy také pro manželku a manžela)
- pro mne osobně + pro jiného člověka (spolupracovníka ...)
- pro mne osobně + pro jiné lidi (církev, jiná skupina lidí ...)
3. Čas, způsob a místo předání podnětu
- udělej to vždy v souladu s pravidly, která byla stanovena, ať jsi v prostředí, které je prorokování přátelské (pravidla daná pastorem) nebo nepřátelské (pravidla daná dohodou tvých vedoucích a tvého mentora)
Čas
- bezprostřední předání - např. inspirovaná modlitba, chvála, díkůvzdání, verš z Písma
- předání rychlé, ale v určený čas - např. v rámci shromáždění, ale po kázání
- odložené - podnět je "polotovar", s kterým je třeba pracovat; předání nastane až v okamžiku dokončení
Způsob
- veřejně nahlas
- písemně vedoucím nebo mentorovi
- soukromě za účasti vedoucího
- soukromě*
*kvůli velkému nebezpečí zneužití, soukromé předání bez svědků není žádoucí, ale existují výjimky
Místo
- přímo na místě, kde byl podnět přijat a osobně rozsouzen
- na jiném místě, např. při jiné příležitosti
"Toto praví Panovník Hospodin: Hle, já kladu jako základ na Siónu kámen, vyzkoušený kámen, drahocenný, úhelný základ, pevně založený. Kdo věří, nebude spěchat." tzn. neukvapí se, nebude jednat zbrkle (Iz 28:16)
- jde o maximální užitek z prorockého podnětu pro adresáta; prorok je posel
4. Další práce s prorockým podnětem
- aplikace pro vlastní život - buď prvním a tím nejhorlivějším, kdo Boží apel uvede do svého vlastního života
- v případě postupného doplňování proroctví nespěchej, očekávej Boží inspiraci - nemůžeš ji sám vyvolat
- nes proroctví na modlitbách až do okamžiku naplnění ("porodu")
"Elijáš vystoupil na vrchol Karmelu, sklonil se k zemi a vložil svou tvář mezi kolena." (1.Kr 18:42)
Milan Chotaš
Žádné komentáře:
Okomentovat