Poznámky k vyučování:
"Svědectví Ježíšovo je duch proroctví." (Zjevení 19:10)
I. Svědectví Ježíšovo
Slova Ježíše k Židům
"Vy jste zdola, já jsem shůry. Vy jste z tohoto světa, já nejsem z tohoto světa." (J 8:23)
2. Svědectví Ježíšovo jsou slova od Boha
Slova Jana Křtitele o Ježíši Kristu
"Kdo přichází shůry, je nade všechny. Kdo je ze země, je pozemský a mluví pozemsky. Kdo přichází z nebe, je nade všechny a svědčí o tom, co viděl a slyšel, ale jeho svědectví nikdo nepřijímá. Kdo přijal jeho svědectví, zpečetil, že Bůh je pravdivý. Ten, koho poslal Bůh, mluví slova Boží, neboť Bůh dává Ducha bez odměřování." (J 3:31-34)
3. Svědectví Ježíšovo jsou skutky od Boha
Slova Ježíše k Židům
"Já však mám větší svědectví než Janovo: skutky, které mi dal Otec, abych je vykonal. Právě ty skutky, které činím, o mně svědčí, že mne poslal Otec. A sám Otec, který mne poslal, vydal o mně svědectví." (J 5:36-37a)
Závěr:
Tři klíčové aspekty Ježíšova svědectví - původ v Bohu, slova od Boha a skutky od Boha
II. Duch proroctví
- nepochází-li proroctví z Boha, je to falešné proroctví
2. Duch svatý je přítomen u každého Božího proroctví
"Alžběta byla naplněna Duchem Svatým a zvolala silným hlasem: ..." (Lukáš 1:41)
"Otec Jana Křtitele Zachariáš byl naplněn Duchem Svatým a prorocky promluvil: ..." (Lukáš 1:67)
- prorocká promluva byla vždy spojena s jednáním Ducha Svatého, který inicioval / inspiroval promluvu
- stejně jako jsou slova Boha Syna duch a život, tak i slova Boha Ducha svatého jsou duch a život
3. Boží proroctví předává lidský posel
"Toto především vězte, že žádné proroctví Písma není záležitostí vlastního výkladu. Neboť proroctví nikdy nebylo proneseno z lidské vůle, nýbrž unášeni Duchem Svatým mluvili lidé poslaní od Boha." (2.Petrův 1:20-21)
Naproti tomu, falešná prorocká promluva nemá svůj původ v Bohu:
"I stalo se ke mně Hospodinovo slovo: Lidský synu, prorokuj proti izraelským prorokům, kteří prorokují. Řekneš těm, kteří prorokují ze svého srdce: Slyšte Hospodinovo slovo. Toto praví Panovník Hospodin: Běda těm bláznivým prorokům, kteří jdou za svým duchem, aniž by viděli." (Ez 13:1-3)
- inspirace = vdech (exspirace = výdech); každou inspiraci je třeba zkoumat
"Milovaní, nevěřte každému duchu (každé inspiraci), ale zkoumejte duchy, jsou-li z Boha; neboť do světa vyšlo mnoho falešných proroků." (1.J 4:1)
- proroctví nemá být zakázáno, ale zkoumáno
"Proroci ať mluví dva nebo tři a ti ostatní ať rozsuzují." (1.Kor 14:29)
- zakazování proroctví pramení z nevíry; víra je ze slyšení a poslouchání Božího slova a Boží slovo mluví jasně - proroci ať mluví. "Cokoli není z víry, je hřích." (Ř 14:23)
4. Kdy proroctví ustanou
"Láska nikdy nezanikne. Proroctví - ta pominou; jazyky - ty utichnou; poznání - to pomine. Neboť jen částečně poznáváme a částečně prorokujeme. Když však přijde to, co je dokonalé, pomine to, co je částečné ... Neboť nyní vidíme jako v zrcadle, zastřeně, potom však uvidíme tváří v tvář. Nyní poznávám částečně, potom poznám důkladně, jak jsem byl také sám poznán." (1.Kor 13:8-12)
- proroctví tlumočí / pojmenovávají realitu Božího království, která ještě není realitou ve fyzickém světě; pominou tedy v okamžiku až se dokonalé Boží království stane realitou života všech žijících lidí - pokud to nebude při druhém Kristově příchodu (jak se domnívají církevní otcové, kteří výše uvedený oddíl vztahují právě ke Kristově návratu), jistě to bude v okamžiku, kdy se objeví nová země a nové nebe a vše nečisté a prokleté najde svůj díl v ohnivém jezeře (viz Zj 21).
Milan Chotaš
