Vážený pane Putno,
Obávám se, že si v následujících dnech a týdnech budete muset vyslechnout velké množství urážek, a to ze všech stran. Nehodlám se uchýlit ke stejnému hulváctví, odsuzování či vyhrožování peklem, toho si ještě vrchovatě zakusíte. Přesto Vám však chci tlumočit velmi naléhavé poselství, a to z toho důvodu, že se veřejně prohlašujete za křesťana a svou víru veřejně a demonstrativně spojujete s velmi rozporuplnou akcí - průvodem Prague Pride.
Jistě Vám neuniklo, že většina účastníků tohoto pochodu jsou nevěřící lidé, kteří s Kristem nemají nic společného, protože vědomě nechtějí. Vaše poselství těmto lidem, že by snad mohli být dětmi Božími, je nejenom teologicky nesprávné, ale navíc velmi nezodpovědné. Tyto lidi uvádíte v omyl.
Je to stejné jako kdybyste svého přítele pozval na koncert a sdělil mu, že ke vstupu na koncert není potřeba žádný lístek. Společně byste přišli k bráně sportovní haly, kde by se koncert konal, a tam by byly turnikety, kterými mohou projít pouze lidé s platnou vstupenkou. V tomto případě by se mnoho nestalo - utekl by vám jeden koncert. Váš přítel by si o Vás možná pomyslel, že jste lhář nebo že jste to nějak popletl.
Vy ale nemluvíte o nějakém banálním koncertu, mluvíte o postavení Božího dítěte. Boží dítě stráví svou věčnost se svým nebeským Otcem. Otec zná své děti a ony znají jeho. Jsou však i lidé, kteří se za Boží děti prohlašují, přesto je nezná ani Otec ani Syn. Jsou to nekajícní pachatelé nepravostí, které jejich smrt či Pánův příchod zastihne ve vzpouře vůči Božím nařízením. Písmo o nich mluví jako o dětech ďáblových (J 8:44), jako o koukolu zasetém mezi pšenicí (Mt 13:25). Pro ty není připraveno místo pokoje, radosti a věčného veselí v blízkosti Otce, pro takové je nachystána nejzazší temnota, kde bude pláč a skřípění zubů. (Mt 22:13)
Přesvědčujete-li nevěřícího člověka, že je dítětem Božím, velmi pravděpodobně přispějete k tomu, že se takový člověk stane ještě více otupělý k usvědčování Ducha svatého ze hříchu, neobrátí se a zahyne navěky.
Ještě mnohem závažnější je však svést "maličkého" ke hříchu. Představte si, že mladý, sotva obrácený, upřímný křesťan, který zápasí s homosexuálními sklony své tělesnosti, uslyší Vaše veřejné prohlášení, že my zde na Prague Pride "jsme všichni Boží děti. Homosexuálové i heterosexuálové." Až dosud četl v Písmu výslovné a naprosto jednohlasné označení homosexuálního pohlavního styku za ohavnost, která má moc dítě Boží připravit o spásu, pokud se z tohoto hříchu nebude kát a od tohoto hříchu se neodvrátí. (1.Kor 6:9-10) Vy ho však svým veřejným prohlášením od tohoto jeho zápasu se hříchem svedete.
Nevím, jestli k tomu již došlo, ale významně jste k tomu nakročil. Proto je má výzva k Vám velmi naléhavá. Nesvádějte druhé věřící, kteří na svůj zápas se hříchem dosud nerezignovali. Proč byste se měl stát biblickou postavou, člověkem, pro něhož by bylo lépe, kdyby mu na krk pověsili velký mlýnský kámen a potopili ho do mořské hlubiny? (Mt 18:6-7)
Běda světu pro svody! Vy máte dnes obdiv světa, stal jste se jeho mluvčím. Navíc se prohlašujete za teologa, jako byste chtěl být mluvčím i věřících. Mohu Vám směle oznámit, že jím nejste.
Na závěr mi dovolte vyjádřit naději, že přes Vaše současné pomýlení a život v sebeklamu není Vaše budoucnost ještě zdaleka určena. Proto nezatvrzujte své srdce a pokud dnes uslyšíte Pánův hlas, který Vás vybízí k pokání, učiňte ho a objevte svobodu a sílu žít z moci Krista radostný život v souladu se všemi Božími nařízeními. O to usilují všechny skutečné děti Boží.
V Kristově lásce,
Milan Chotaš
