Velmož, který chce být králem, nezůstane ani velmožem

Malkísedek přijal Abramův desátek.

Uplynulo mnoho dní a Malkísedek, král Šálemu, vyhledal proroka z domu Jišajova. Dal mu do ruky semeno a řekl: "Obešli velmože údolí Jordánu a vyhlaš: Strom na prastarém návrší vzešlý z tohoto semene vydal své ovoce. Shromážděte se k němu, natrhejte z jeho plodů a dejte jíst svému lidu."

Na prastaré návrší vedla cesta, o kterou vedlo spory hned několik velmožů údolí; měli za to, že ta cesta vede přes jejich území. Prorok nehleděl napravo ani nalevo a po té svaté cestě vystupoval ke stromu - měsíc co měsíc. To trvalo tři roky.

Když se nachyloval třetí rok, ovoce dozrálo. Prorok obeslal velmože a vyhlásil: Ovoce je zralé. Shromážděte se ke stromu na prastarém návrší, natrhejte z jeho plodů a dejte jíst svému lidu."

Velmoži se poradili se svým srdcem, prorokovo slovo od sebe zaplašili a ke stromu nepřistoupili.

Prorok ještě nějaký čas čekal na prastarém návrší, a když bylo jasné, že velmoži pro ovoce sami nepřijdou ani nikoho nepošlou, sestoupil do Betléma. Byl ještě na cestě, když jej potkal Malkísedek.

Malkísedek se proroka zeptal: "Roznesli jste ovoce lidu v údolí?" Prorok smutně odpověděl: "Nebylo, kdo by ovoce očesal. Velmoži ke stromu nepřistoupili." Malkísedek vzplanul hněvem: "Co udělám s těmi mocnými, kteří nechávají hnít ovoce na mém stromě? Vezmu od nich jejich statky, neboť si počínají jako králové. Dobře tedy - jejich království od nich odtrhnu a dám ho lepším, než jsou oni."

Prorok při těch slovech padl Malkísedekovi k nohám. Malkísedek na něj pohleděl a přikázal mu: "Vstaň a vrať se k mému stromu. A mé přátele, kteří ke stromu přistoupí, pomaž jako vznešené otce - založí nové rody v mém lidu."




Milan Chotaš