Modlil jsem se v jazycích a přišla mi myšlenka "duch zrady". A také jsem věděl, že to je pouze počátek Boží promluvy. A Pán skutečně pokračoval ... chceš-li to přijmout, toto slovo je pro církev a pro mne a pro tebe.
"Tvé srdce je nemocné duchem zrady, tvé srdce tě zradí a ty zradíš svého bratra, svou sestru. V čase mého navštívení zavrávoráš a tvé srdce vyplaví to, o čem nevíš. Je to uvnitř, skryté tvým očím. Já to však vidím a přišel jsem tě uzdravit. Vyženu ducha zrady, chytím pevně to, co je mé a tvé srdce vyčistím. Roztrhnu tvé srdce a zas je zhojím.
Říkáš, stojím pevně. Jsi však malověrný (-á) a neznáš rozsah svých pochybností. Drží tě jako v kleštích, nemůžeš se pohnout. Došel (-a) jsi na konec svých sil, nevíš, proč se nemůžeš vzchopit. Je to duch zrady, který tě napadl. Vkradl se nepozorovaně. Kousek po kousku zabíral místo ve tvém srdci. S každým kompromisem, s každou neposlušností, s každou nevírou opanoval další díl tvého dědictví. Parazituje na tvých zaslíbeních a ta zůstávají neplodná jako vyhaslé lůno, v němž není život.
Tvé pochybení, tvé zlé slovo, střela z tvých úst, nečestný a podlý skutek tě však zastaví. Zhrozíš se svého nitra, padneš na svou tvář a budeš hořce plakat. Tvé pokání bude klíčem k uzdravení. Tvá rána ti daruje život.
Nejsi sám (-a), kdo je nemocný. Celý vyvolený rod se hroutí a sténá obtěžkán zradou. Duch zrady je lačný krve, aby ji ničil. Odchází život, síla i odvaha vzdorovat zlu. Boží lid je malátný a umdlévá. Smiřuje se se vzpomínkami na mne, na mou živou přítomnost. Nehledá mne horlivěji, docházejí mu síly, ustává a duch zrady udeří. K slabosti těla se připojí svár, roztržky a soupeření, závist a zlé pomluvy. Jakoby samo peklo rozpoutalo v církvi své orgie. Budeš jako opařený. Kde se vzala ta zloba, ta závist, ta nevraživost?
A pak ji mnozí uvidí. Nevěstku, ženu smilnici, matku s nalitými ňadry a kyprými boky a hlučící dav, který ji uctívá. Polekáš se a padneš na tvář. Všechny tvé nestydaté pohledy, veškerá nečistota, tvé dvojsmyslné řeči proběhnou tvou myslí. Zastydíš se. Všechno tvé milování peněz a každá modloslužba tvého srdce na tebe těžce dolehne. Prokletí tvého doufání v člověka na tebe zakřičí a tvá kolena se podlomí. Ze všeho budeš usvědčen (-a) mým Duchem. Můj tichý hlas jsi ignoroval (-a), zakřičím tedy. Svou slabost jsi nevnímal (-a), proto upadneš, aby sis všiml (-a) ohavností ve svém srdci.
Vykřikneš o pomoc a já tě vyslyším. Utečeš z místa smilstva a já se s tebou setkám. Svému srdci přikážeš, aby se zbavilo všeho proklatého. Navršíš přede mnou hranici svých hříchů a já ji spálím. Pak ke mně pokorně přijdeš. Po tvých lících potečou potoky slz. Já sám zahalím tvou nahotu a prohlásím tě nevěstou. Zavrhnu od sebe tvou zradu a učiním tě věrnou. Tak promluvila Hospodinova ústa."
Milan Chotaš
Žádné komentáře:
Okomentovat