Nejdříve kraluje David, pak Šalomoun, první je Elijáš, potom Elíša, vystupuje Jan Křtitel a po něm přichází Ježíš. Je to vždy stejné - nejdříve boj se zlem a po vítězství ustavení pokoje. A časový odstup se stále zkracuje - dvě generace mezi Davidem a Šalomounem, jedna generace mezi Elijášem a Elíšou a vrstevníci Jan a Ježíš. A po vzkříšení Krista jdou boj se zlem a ustavení pokoje ruku v ruce. Duchovní boj a expanze Božího království jsou nerozlučně spojeny. Opravdu jsme povoláni k duchovnímu boji?
Duchovní boj je zvláště Ježíšem a apoštoly opakovaně vysvětlován, ale málokterý křesťan je o něm dnes ze současných kazatelen zpraven; o důkladné přípravě a vyzbrojení k duchovnímu boji už vůbec nemůže být řeč. Příčina je jednoduchá. Vzpomeňte na "Zákon, který je vychovatelem ke Kristu" (Gal 3:24). Co mají společného Zákon a duchovní boj?
Jakým způsobem mluví Zákon o démonském světě? Velmi spoře. Skoro se dá říci, že celou oblast Dobra i Zla nechává v rukou Božích. Bůh koná dobro a tvoří zlo. Za všechno je odpovědný On - Bůh.
Vychovatel je ustanoven k výchově dítěte. Dítě nebojuje, dítě zavolá: "Tati, ten a ten mi ubližuje!" Táta řeší problémy se zlem a se zlým. A ve stejné "starozákonní teologii" jsou drženy mnohé církve - lidé se obracejí k Bohu a žádají Boha, aby On bojoval se zlem a se zlým v jejich životě. To se na první pohled jeví jako projev pokory a plné závislosti na Bohu, ale pravda je jiná. Je to výraz dětství a nedospělosti. "Teologie vychovatele ke Kristu" se bude duchovnímu boji proti ďáblu vždy posmívat a bude se vychloubat domnělou "pokorou". Ve skutečnosti však maskuje svou neochotu dospět.
Ježíš, poslední Adam, uvádí každého znovuzrozeného člověka do Adamova pověření spravovat zemi a vládnout všemu, co se na ní hýbe. Nikoli mimo Krista, ale v Něm - v Kristu. Tento Kristus - Pomazaný Král Ježíš byl posazen po pravici Boha Otce, vysoko nad každou vládu i autoritu i mocnost i panstvo (Ef 1:20-21) a bylo mu podřízeno vše (Ef 1:22), byla mu dána veškerá moc na nebi i na zemi (Mt 28:18). A každé Boží dítě, které se narodilo z vody a Ducha, bylo spolu s Ním posazeno na stejném trůnu (Ef 2:6).
Rozdíl mezi duchovním dítětem a duchovním mládencem či otcem je ovšem zřejmý. Dítě sedí na klíně, zatímco mládenec či otec již sedí samostatně. Bezpečnost dítěte je v rukách Božích, bezpečnost mládence či otce je v mládencově či otcově schopnosti kralovat ve svém životě skrze Krista (Ř 5:17). Dítě řeší veškerý boj prostřednictvím Boha. "Bože, ochraň mne od toho či onoho." Je to tak správně, dítě na to má právo a Bůh mu to nikdy nevyčítá! Duchovní mládenec či dokonce otec ovšem již vstoupil do Adamova pověření a s vědomím autority v Kristu čelí zlu samostatně právě skrze Krista. Jistě, stále existuje oblast Boží svrchované ochrany a milosti pro duchovní mládence i otce. Ani duchovní mládenec, ani duchovní otec nepřestává být Božím dítětem, ale stále roste ve své samostatné pravomoci v Kristu konat dobro a mařit skutky ďábla.
To, co je zde popsáno, nějak shrnuje to často opakované - "duchovní boj není pro děti". Ona to však není docela pravda - boji nové přirozenosti proti té staré je vystaven každý křesťan již od svého znovuzrození. Od boje se svou tělesností ale musíme pokročit k větším a významějším bitvám, které se již netýkají pouze nás samotných - nesme se ke zralosti!
Přichází čas, kdy se ukáže skutečná duchovní zralost. Duchovní otcovství a mládenectví se, mimo jiné, projeví také připraveností čelit zlu a konfrontovat duchovní mocnosti zla v nebeských oblastech (Ef 6 :12).
Oheň Karmelu apeluje na duchovní mládence a duchovní otce v každém městě - pokud věříte, že ten čas přemoci siláka ve vašem městě je nyní (Lk 11:22) - setkejte se spolu a začněte společně bojovat proti Zlému. A pokud chcete pomoci s rozjezdem takovýchto setkání, ozvěte se - Oheň Karmelu nebude bojovat za vás, ale tam, kde se shromáždí místní vedoucí, tam vás přijedeme podpořit a pomůžeme vám zažehnout oheň, který budete nadále spravovat.
"Oheň jsem přišel uvrhnout na zemi; a jak chci, aby se již vznítil!" (Lk 12:49)
Milan Chotaš
ohen.karmelu@gmail.com
Žádné komentáře:
Okomentovat