Za modlitební iniciativu duchovního boje proti silákovi v Praze:
Milan Chotaš - zakladatel prorocké služby Oheň Karmelu
Stanislav Bubik - pastor Církve bez hranic
Je teď skutečně příhodný čas vést duchovní boj? Jistě, to směle prorokuji a neříkám tím, že včera nebyl nebo že zítra nebude; ta věc příhodnosti je totiž určena něčím jiným - vírou v zaslíbení.
Když David obdržel pomazání od proroka Samuela, jakmile se ocitl v pozici autority delegované králem Saulem, začal vést boje. Královo pověření v tom bylo samozřejmě klíčové, ale otázka příhodnosti vést boj Hospodinův se odvíjela od toho, že území zaslíbené Abrahamovi a jeho semeni bylo dosud v rukou nepřátel. David znal Boží zaslíbení a věřil jim, toužil vidět jejich naplnění - chtěl opanovat zemi, kterou Izraeli daroval Bůh. Jakmile se stal velitelem vojska, na nic nečekal a začal útočit.
Stejně živou víru měl i Saulův syn Jónatan. Proti všem vojenským poučkám a strategiím se ukázal spolu se svým zbrojnošem hlídce Pelištejců, a pak k nim lezl vzhůru po rukou a po nohou. Žádný moment překvapení, žádná výhoda vyvýšeného postavení. Víra a odvaha, smělost mladého lva, který vidí na zaslíbeném území nepřátelskou hlídku. Tady přece nemá nepřítel co dělat! A jak se k tomu postavil Bůh? Jako k Boží víře a odvaze! Srážel Pelištejce jednoho po druhém k zemi - „Pelištejci padali před Jónatanem a jeho zbrojnoš je za ním usmrcoval. Na tábor, na pole i na všechen lid padl strach. Dokonce i hlídka a nájezdníci se třásli. Země se třásla. Bylo to třesení od Boha.“ (1.Sam 14:13-15)
Tisíckrát jsme slyšeli, že Ježíš zvítězil. Tisíckrát nám byla vykreslena zaslíbená země, do níž nás Kristus uvedl. Stejně jako v čase Jónatana a Davida jsou i v našich městech tábory nepřátel - pohanství a modlářství všeho druhu kvete, mamon a korupce bují a prorůstá celou společností, podněcování sexuálního chtíče kam se podíváte, vraždy, krádeže, samá lež a podvod, řevnivost, ješitnost, soupeření a milión dalších skutků těla, před nimiž není imunní ani církev.
Věříte, že Boží lid obdrží zemi? Ježíš nás učí přímočaré modlitbě: „Přijď království tvé!“ Učí nás snad modlit se za nějakou vzdálenou budoucnost, které se ani nedožijeme? Copak může někdo zabránit Bohu, který vstal z mrtvých, aby se vrátil na zem a začal kralovat? Jistě, že ne! Ježíš nepotřebuje nashromáždit naše přítomné modlitby, aby mohl v budoucnu sestoupit na zem. Ježíš nás učí modlit se, abychom v přítomném čase našeho pozemského těla kralovali skrze něj, tak jako On kraloval skrze autoritu a moc svého nebeského Otce. Ježíš nás učí modlit se a přinášet Boží království, abychom jeho prosazováním zemi získávali již nyní.
Ježíš říká: "Když plně ozbrojený silák střeží svůj palác, jeho majetek je v bezpečí. Přijde-li však silnější než on a přemůže ho, vezme mu jeho zbroj, na kterou spoléhal, a jeho kořist rozdělí." (Lk 11:21-22)
Každý Ježíšův skutek volá: „Toto jsem dělal den za dnem - křísil mrtvé, uzdravoval nemocné, vyháněl démony, demonstroval jsem království Boží, které teď a tady přemáhá království temnoty.“ „Amen, amen, pravím vám: Kdo věří ve mne, i on bude činit skutky, které činím já, a bude činit ještě větší skutky než tyto, neboť já jdu k Otci.“ (J 14:12)
Vidíte vzkříšeného Krista sedícího na trůnu s veškerou autoritou a mocí? Je pro vás skutečný nebo žije jen ve vašich představách? Jemu je dána veškerá moc na nebi i na zemi (Mt 28:18), jeho trůn je postaven nad všemi vládami, mocnostmi a panstvy (Ef 1:21). On odzbrojil vlády a autority a veřejně je vystavil na odiv, když je vedl triumfálním průvodem v něm (Kol 2:15).
My ho vidíme. Povstali jsme v Praze, povstaňte i vy ve svém městě!
Jsme přesvědčeni, že tento boj se silákem (Lk 11:21-22) není jednorázovým prorockým úkonem. Navíc je k tomuto boji potřeba pravomoc (duchovní autorita) a převaha moci. Proto v Praze chceme, aby do smlouvy společného zápasu se zlým vstoupili lidé s duchovní autoritou v Božím povoláním dle Ef 4:11, kteří:
1. mají odvahu konfrontovat zlého přímo.
2. ví, že ten čas konfrontace je nyní.
3. ruku v ruce s tímto bojem prosazují ve svých sborech aktivní zvěstování evangelia království.
To je však pouze část. Není to boj pro nějaké skryté komando vyvolených, je to boj pro celou armádu Boží. Tato ofenzíva musí být navíc vedena na dvou frontách - duchovní boj musí být spojen se zvěstováním evangelia. Vzpomeňte na Ježíše, který „ve dnech svého pozemského těla s hlasitým křikem a slzami obětoval modlitby a úpěnlivé prosby Bohu.“ (He 5:7) Jeho život modliteb a půstů, který byl skryt lidským očím, ho den za dnem zmocňoval a připravoval k přinášení Božího království do viditelného fyzického světa. Učme se od něj - bojujme ve skrytu a zvěstujme veřejně dobrou zprávu všemi možnými způsoby. Čas k tomu je skutečně příhodný.
Jsi Bohem povolán a stojíš v Boží moci a autoritě dané úřadem dle Ef 4:11? Spoj se s námi, povstaňme společně a bojujme bok po boku za příchod Božího království!
Kontakt: ohen.karmelu@gmail.com
Milan Chotaš
Žádné komentáře:
Okomentovat